Úvodní informace k semináři:

"Způsobí bezzásahovost uschnutí Šumavy, povodně a ztrátu vody ve studnách v Pošumaví?"

V roce 2016 jsem vystoupil opakovaně v Senátu ČR a varoval jsem před rozšiřováním bezzásahových zón na Šumavě, protože to povede k dalšímu úhynu vzrostlého lesa a narušení hydrologie. Nazval jsem to „hydrologickým hazardem“. Vystoupil jsem tedy na podporu „Petice  NE – ohrožení vodních zdrojů pro Volarsko – Vimpersko – Strakonicko“ a proti Petici  „Za dobrý zákon o Národním Parku Šumava“.

Profesor Pavel Kindelmann mne požádal, abych se na jím moderovaném semináři vyjádřil k těmto otázkám. Pozvání jsem přijal s tím, že by bylo lépe věc probírat na Šumavě, v terénu.

Seminář „Způsobí bezzásahovost uschnutí Šumavy, povodně a ztrátu vody ve studnách v Pošumaví?“
se koná 1.11. 2017, od 15:00 v Ústavu životního prostředí,
Přírodovědecká fakulta Praha, Benátská ul., Praha 2

Pro účastníky jsou zde ke stažení úvodní informace k tomuto širokému tématu :
seminář 1.11 Šumava.pdf

Jan Pokorný, ENKI, o.p.s. , Třeboň

Workshop v Třeboni s delegací z japonské Fukušimy

Czech-Japan - IAEA workshop for the Fukushima Prefecture - The Centre for Environmental Creation

Ve dnech 18. a 19. října 2017 navštívila Českou republiku delegace z centra pro nápravu území po havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě - The Fukushima Prefecture - The Centre for Environmental Creation (CEC). Cílem návštěvy delegace z Japonska bylo seznámit se s postupy a metodami pro nápravu kontaminovaného území užívanými a vyvíjenými v České republice. První den návštěvy proběhl workshop v Praze na Státním úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a na Státním ústavu radiační ochrany, v. v. i. (SÚRO) pořádaný ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA) sídlící ve Vídni. Informace z prvního dne návštěvy na webu www.suro.cz.

 Celý článek v pdf: "Workshop v Třeboni s delegací z japonské Fukušimy"

The Valley Green Journal

Prohlédněte si krátké video, které vzniklo při pobytu Michala Kravčika v USA, odkazuje též na knihu „Water for Recovery of Climate"

A VERY IMPORTANT MESSAGE FROM JAN LAMBERT, EDITOR :

Now that Spring　has arrived, and the snow is finally melting,　please join me　in learning about the central role of　WATER for our lives, our climate and our Earth.　In this issue of the VGJ we bring you news of the USA　tour of　 Michal Kravcik,　the Slovakian　water scientist with the urgent message that we all must take care to　"soak up the rain"　as it falls instead of sending it down pipes and ditches to the nearest river

If you can spare just two minutes right now, please click here to view a video explaining why! This link will bring you to the website of the brand-new organization, VOICES OF WATER FOR CLIMATE, and the video is just a short scroll down-you can't miss my face.Thanks!  Jan

Odkaz na časopis The Valley Green Journal

Chladivé naděje pro přehřátý svět: stromy a lesy recyklují vodu
(Cool Insights for a Hot World: Trees and Forests Recycle Water)

Odkaz na článek v časopise Global Environmental Change: Odkaz

Každý, kdo se prochází venku za slunného dne, vnímá, že stromy a potažmo lesy ovlivňují teplotu a vlhkost vzduchu i rychlost větru. Neměli bychom tedy do úvah o změnách klimatu zahrnout také sázení stromů? Ty nejzásadnější aspekty provázanosti stromů a klimatu jsou doposud v politických diskusích o klimatu přehlížené. To alespoň vyplývá z nově publikovaného souhrnného vědeckého článku. Autoři textu vybízejí k tomu, aby veškeré diskuse o stromech, lesech a utváření klimatu byly zcela postaveny na hlavu. Jak se zdá, přímý vliv lesů na srážky a teplotní poměry totiž může mít na klima významnější dopad, než v současnosti intenzivně studovaný vliv lesů na rovnováhu CO₂. V tuto chvíli se politické diskuse v oblasti klimatických změn zabývají téměř výhradně jen procesy souvisejícími s dynamikou CO₂. Ačkoliv zemědělci vědí, že stromy chladí jejich obydlí, dobytek i úrodu, musejí se, pokud chtějí být součástí snah o zmírnění klimatických změn, učit složitý jazyk skleníkových plynů a úložišť CO₂. Nemuselo by tomu tak být, pokud zde představovaná stanoviska naleznou obecné uznání.

Rybníky jako modely pro studium diversity a dynamiky planktonu hypetrofních mělkých jezer

 Anotace projektu:

Cílem projektu je prozkoumat diverzitu a dynamiku planktonu, hlavní zástupce a jejich funkční Cíle projektu vlastnosti, a stanovit primární produkci, respiraci, mobilizaci živin a účinnost produkce v hypertrofních rybnících, což umožní testovat a zpřesnit s tím spojené obecné ekologické hypotézy.

Likvidace radiačně kontaminované biomasy po havárii JE-distribuce v krajině, logistika sklizně, využití bioplynovou technologií

Anotace projektu:

Projekt je zaměřený na technologii nakládání s radiačně kontaminovanou biomasou a její zpracování v bioplynových stanicích, modelování šíření a akumulaci radionuklidů v recipientech krajiny v ZHP JE Temelín. Pro zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví obyvatelstva je řešena situace dopadu radiační události na krajinu, reálné šíření kontaminantů v krajině. Tyto znalosti jsou nezbytnými předpoklady pro racionální postupy při dekontaminaci zemědělské krajiny po havárii JE.

Výsledky a výstupy projektu:

Sustainable Integrated Management FOR the NEXUS of water-land-food-energy-climate for a resource-efficient Europe

(Účinné využívání evropských zdrojů pro udržitelné a navzájem propojené hospodaření v oblastech voda-půda-potraviny-energie-klima)

 
odkaz na www stránky: HORIZONT 2020, www.sim4nexus.eu

Anotace projektu:

Hlavním cílem je uceleně informovat, propojovat a utvářet politiku pro základní, životně důležité oblasti: VODA, PŮDA, ENERGIE, KLIMA, POTRAVINY. Projekt se zabývá tématy jako: účinné využívání zdrojů, zemědělské přístupy, biologická rozmanitost, ekosystémové služby a v neposlední řadě i ekonomickými aspekty.

Kurz polární ekologie a výzkumu polárních mokřadů

Kurz polární ekologie a výzkumu polárních mokřadů se uskutečnil ve dnech 16. – 28. 7. 2016 na Špicberkách.

Cílem iniciativy byla výměna a sdílení znalostí v oblasti výzkumu, výzkumných postupů a následného využití výsledků výzkumů mezi řešiteli PDP a subjektem v donorském státě.

Iniciativa byla doporučena norským partnerem, tj. Norskou agenturou pro životní prostředí, aby došlo k posílení našich znalostí o výzkumu v polárních oblastech, a to zejména výzkumu dopadu klimatických změn na mokřadní ekosystémy. Polární oblasti jsou totiž mimořádně citlivé na dopady klimatické změny a můžeme zde najít analogii s mimořádně vzácnými a chráněnými reliktními  ekosystémy v exponovaných horských polohách na území ČR (rašeliniště, tundra). Vzhledem k této analogii bylo pro účastníky kurzu, zodpovědné mj. za řízení ochrany reliktních severských ekosystémů na území ČR, důležité a velmi přínosné poznat a pochopit konkrétní projevy klimatické změny přímo v oblastech, kde se již prokazatelně projevuje. Stejně tak i způsob studia a sledování těchto změn a vyhodnocení jejich dopadu na výše zmíněné ekosystémy. Získané zkušenosti pak budou využity pro volbu optimální strategie ochrany reliktních severských biotopů na území ČR včetně realizace konkrétních opatření.  Nové znalosti budou také využity pro zpracování doporučení pro ochranu a udržitelné využívání mokřadů ČR, což je jeden z plánovaných výstupů právě řešeného PDP.