I přes snahu o snižování antropogenní zátěže většiny povodí v České republice je dosud mnoho nádrží klasifikováno jako eutrofní až hypertrofní. Příčinou je skutečnost, že stávající opatření v povodích nedostatečně řeší zatížení vod fosforem. Důsledkem je  nežádoucí přemnožení fytoplanktonu. Z hlediska vodárenského, ale i rekreačního, je nejkritičtější přemnožení sinic, které dramaticky snižují kvalitu vod, často obsahují toxiny a jejich odumírání a následné rozkladné procesy výrazně odčerpávají z vody důležitý kyslík. Množství sinic lze redukovat řadou způsobů. Základem je snížení koncentrace živin, zejména fosforečnanů jak uvnitř nádrže, tak na přítocích. Nejrychlejšího efektu se dosahuje aplikací koagulantů na bázi hliníku s případnou následnou úpravou pH vody. Tato technologie však sinice přímo nelikviduje, pouze část z nich je stržena na dno zároveň s vysráženým fosforem. Vysrážení fosforečnanů z vodního sloupce lze též provést aplikací nanoželeza, které současně likviduje sinice. Jsou-li tyto metody aplikovány osamoceně a nedojde-li zároveň k dalším nutným zásahům omezujícím vnos fosforu do vodní nádrže, je jejich účinek spíše krátkodobý. Principem nově vyvíjené metody je jednak navrhnout vhodný algoritmus pro optimalizaci použití chemických činidel (jak typu, tak dávky), ale zejména testovat možnosti aplikace elementárního nanoželeza, včetně jeho různých povrchových modifikací. A dále zkoumat možnosti instalace reaktivní norné stěny s železem na přítoku. Stěžejní část experimentů bude probíhat in situ na konkrétních, fosforem zatížených vodních nádržích. Před vlastní aplikací koagulantů a nanoželeza budou provedeny detailní laboratorní experimenty na sinicových kulturách. V případě potřeby bude provedeno odtěžení sedimentu s vysokým obsahem živin na kritických místech nádrží (zejména předzdržích) a eventuálně aplikace dusičnanů do sedimentu pro oxidaci organických látek pomocí nově vyvinuté mobilní dávkovací hlavice. Tato hlavice bude schopná kopírovat terén dna bez nebezpečí zachycení o předměty a nerovnosti.

V nádržích budou uplatněny metody biomanipulace (např. optimalizována rybí obsádka) s cílem ovlivnit strukturu společenstev tak, aby nenastávaly podmínky pro rozvoj sinic. Proto, po celou dobu projektu – experimentálních zásahů - bude sledován vývoj fyzikálně-chemických a biologických parametrů sledované nádrže.

Výsledná metoda bude využitelná pro:
•    ošetření nádrží sloužících jako zdroj pitné vody,
•    obnovu rekreačních nádrží,
•    revitalizaci hospodářsky využívaných nádrží.