Důležité

  • Přednáška "Opomíjená úloha vegetace v distribuci sluneční energie a utváření klimatu"

    Pozvánka na veřejnou přednášku Učené společnosti  -  doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc.   Opomíjená úloha vegetace…
  • Civilizace pěstující lány obilí vyschly a nám to hrozí, říká přírodovědec

    Civilizace pěstující lány obilí vyschly a nám to hrozí, říká přírodovědec   V iDnes vyšel 11.7.…
další aktuality
Budova VTP
Budova VTP
Kaňov
Kaňov
Eutrofizace
Eutrofizace
Odběr
Odběr
Mladí badatelé v Ugandě
Mladí badatelé v Ugandě
Nový Vdovec
Nový Vdovec
Kořenová ČOV
Kořenová ČOV
Infra snímek Třeboně
Infra snímek Třeboně
Sinice
Sinice
Vzducholoď pro termosnímkování
Vzducholoď pro termosnímkování
Previous
Next

Technologické a biologické postupy ke snížení obsahu fosforu a potlačení masového rozvoje sinic ve vodních nádržích včetně povrchových zdrojů pitných vod

| Zpět na: Projekty

 

Technologické a biologické postupy ke snížení obsahu fosforu a potlačení masového rozvoje sinic ve vodních nádržích včetně povrchových zdrojů pitných vod

 

Poskytovatel: TAČR
Číslo projektu: TA02021083
Doba řešení projektu: 2012 - 2015
Hlavní řešitel: Technická univerzita, Liberec
Projektový tým: Technická univerzita, Liberec
ENKI, o.p.s., Třeboň
Kemwater ProChemie s.r.o., Kosmonosy
Plosab, s.r.o., Třeboň
Kontaktní osoba: Ing. Jana Šulcová

 

Softwarová aplikace technicko-biologických metod/faktorů pro potlačování rozvoje sinic a snížení obsahu fosforu ve vodě : http://www.sinice-stop.cz/
BAXA, M., PARMA, P. 2015. Softwarová aplikace technicko-biologických metod/faktorů pro potlačování rozvoje sinic a snížení obsahu fosforu ve vodě. Technická univerzita v Liberci, ENKI, o.p.s., Třeboň, PLOSAB, s.r.o. Třeboň, Kemwater ProCHemie, s.r.o., Bradlec. Česká republika.

 

Závěrečná zpráva projektu ke stažení zde: pdf

I přes snahu o snižování antropogenní zátěže většiny povodí v České republice je dosud mnoho nádrží klasifikováno jako eutrofní až hypertrofní. Příčinou je skutečnost, že stávající opatření v povodích nedostatečně řeší zatížení vod fosforem. Důsledkem je  nežádoucí přemnožení fytoplanktonu. Z hlediska vodárenského, ale i rekreačního, je nejkritičtější přemnožení sinic, které dramaticky snižují kvalitu vod, často obsahují toxiny a jejich odumírání a následné rozkladné procesy výrazně odčerpávají z vody důležitý kyslík. Množství sinic lze redukovat řadou způsobů. Základem je snížení koncentrace živin, zejména fosforečnanů jak uvnitř nádrže, tak na přítocích. Nejrychlejšího efektu se dosahuje aplikací koagulantů na bázi hliníku s případnou následnou úpravou pH vody. Tato technologie však sinice přímo nelikviduje, pouze část z nich je stržena na dno zároveň s vysráženým fosforem. Vysrážení fosforečnanů z vodního sloupce lze též provést aplikací nanoželeza, které současně likviduje sinice. Jsou-li tyto metody aplikovány osamoceně a nedojde-li zároveň k dalším nutným zásahům omezujícím vnos fosforu do vodní nádrže, je jejich účinek spíše krátkodobý. Principem nově vyvíjené metody je jednak navrhnout vhodný algoritmus pro optimalizaci použití chemických činidel (jak typu, tak dávky), ale zejména testovat možnosti aplikace elementárního nanoželeza, včetně jeho různých povrchových modifikací. A dále zkoumat možnosti instalace reaktivní norné stěny s železem na přítoku. Stěžejní část experimentů bude probíhat in situ na konkrétních, fosforem zatížených vodních nádržích. Před vlastní aplikací koagulantů a nanoželeza budou provedeny detailní laboratorní experimenty na sinicových kulturách. V případě potřeby bude provedeno odtěžení sedimentu s vysokým obsahem živin na kritických místech nádrží (zejména předzdržích) a eventuálně aplikace dusičnanů do sedimentu pro oxidaci organických látek pomocí nově vyvinuté mobilní dávkovací hlavice. Tato hlavice bude schopná kopírovat terén dna bez nebezpečí zachycení o předměty a nerovnosti.

V nádržích budou uplatněny metody biomanipulace (např. optimalizována rybí obsádka) s cílem ovlivnit strukturu společenstev tak, aby nenastávaly podmínky pro rozvoj sinic. Proto, po celou dobu projektu – experimentálních zásahů - bude sledován vývoj fyzikálně-chemických a biologických parametrů sledované nádrže.

Výsledná metoda bude využitelná pro:
•    ošetření nádrží sloužících jako zdroj pitné vody,
•    obnovu rekreačních nádrží,
•    revitalizaci hospodářsky využívaných nádrží.

Naposledy změněno středa, 18 leden 2017 08:45

Informační centra pro péči o mokřady a vodu v krajině

  • Projekt „Síť environmentálních informačních a poradenských center pro péči o mokřady a vodu v krajině“ byl zahájen v roce 2006 a…
více...

Nové publikace ke stažení

  • Certifikovaná metodika technologického postupu recyklace živin

    Technologický postup recyklace živin z rybničních sedimentů s…
  • Co dokáže strom

      Co dokáže strom   Jan Pokorný, článek
další materiály