Z našich podmínek i ze zkušeností ze zahraničí víme, že v optimálních podmínkách dokáže kapr výrazně ovlivňovat ekosystém povrchových vod. Vzhledem ke skutečnosti, že je kapr v jezeře nepůvodní (při povodni v roce 1999 byl plůdek kapra splaven do jezera z výše položených chovných nádrží) a panují obavy z negativního dopadu na jezerní ekosystém, byli jsme jako experti přizváni, abychom popsali a zhodnotili tamní situaci.

Hodnotili jsme jednotlivé složky potravního řetězce – zoo a fytoplankton, zoobentos, ichtyofaunu a vodní ptactvo a fyzikálně chemické parametry vody jako je průhlednost, teplota, nasycení vody kyslíkem, stanovili jsme též primární produkci i obsah jednotlivých forem živin.

K tomuto účelu jsme na jezeře vytyčili dva několika kilometrové odběrové transekty. Na každém transektu bylo 7 odběrových míst od litorální do centrální nejhlubší zóny nádrže. Transekt 1 je v části jezera více ovlivněné lidskou činností z města a skleníkových farem, zatímco transekt 2 je ovlivňován hlavní přitékající řekou Malewou.

Z dosažených výsledků vyplývá několik zásadních skutečností.

1. Mezi litorální a pelagiální částí nádrže je relativně ostrá hranice a proto je třeba na tyto části do značné míry hledět odděleně.
2. V porovnání s českými rybníky byla zjišťována až deseti násobná množství zoobentosu ve dně nádrže. Tento stav vypovídá o nízké predační aktivitě směrem do dna.
3. Jezero je schopno svojí produktivitou uživit širokou škálu konzumentů, z nichž za nejvýznamnější považujeme rybožravé ptactvo a pytláky. Dohromady vyloví tyto dvě skupiny z jezera cca 3000 tun ryb ročně.
4. Oficiálním rybolovem, dle dostupných pramenů, se vyloví z jezera 200 tun ryb za rok, z nichž dominantní rybou je kapr obecný.
5. Kapr prozatím nemá na ekosystém jezera devastační efekt – dokládají to vysoké biomasy zoobentosu, cyklická přítomnost hrubšího perloočkového zooplanktonu i fakt, že prozatím nebylo přesvědčivě doloženo, kde a kdy se kapr vytírá a jaké je v tamních podmínkách jeho přežití (za všechny návštěvy se podařilo ulovit pouze 2 ks plůdku tohoto druhu).

Zdá se, že zde kapr nalezl svoji ekologickou niku a slouží jako zdroj potravy a obchodu místnímu obyvatelstvu. Pozoruhodné je, že jsme v trávicím traktu kapra nalezli převážně zoobentos, zatímco populární tilapie se živí hlavně fyto a zooplanktonem. Podle našich pozorování, kapr potravně nekonkuruje tilapii.

Jezero je vyhlášenou ramsarskou lokalitou a je zde možno spatřit řadu živočišných a rostlinných druhů. Například se zde vyskytuje největší volavka na světě Ardea goliath. Počet popsaných ptačích druhů přesahuje hranici 300. Z ryb se zde vyskytuje 8 druhů: Tilapia zilli, Oreochromis leucostictus, Oreochromis niloticus, Cyprinus carpio, Barbus amphigramma, Micropterus salmoides, Poecilia reticulata, Clarias sp. Z velkých savců je možno spatřit například hrocha, zebru či žirafu.

Druhé téma bylo řešeno v kolektivu: Jan Pokorný, Petra Hesslerová, David Harper, Nic Pacini.

Šáchor papírodárný (Cyperus papyrus) patří mezi nejproduktivnější rostliny na světě. Rozsáhlé mokřadní plochy papyru jsou odvodňovány, přeměňují se na zemědělskou půdu pro pěstování banánů, kukuřice, cukrové třtiny a dalších plodin. V letech 2009 – 2012 trpěla oblast Rift Valley dlouhodobým suchem, vyvstala otázka, zda porosty papyru a horské lesy v horní části povodí jezera Naivasha „neplýtvají vodou“, zda neztrácejí příliš mnoho vody evapotranspirací. Za posledních 25 let bylo v horním povodí vykáceno na 2000km² horského lesa. Satelitní snímky z let 1986, 2000 a 2009 ukázaly, že povrchové teploty na vykáceném území (Mau Forest) stouply až o 20 ^oC. Povrchové teploty zachovalého a vykáceného lesa jsme snímali též z letadla termovizní kamerou v roce 2012, na odlesněných plochách dosahovala povrchová teplota hodnot 50 ^oC, zatímco teplota na povrchu lesního porostu nepřevyšovala 25 ^oC. V roce 2012 jsme pořídili též termovizní snímky přímo v zachovalém horském lese v sousedství vesnice Son Koi Kimita, Teplota v lese byla okolo 18 ^oC, v odlesněné části dosahovala povrchová teplota hodnot 50 ^oC. Pozoruhodné je, že obyvatelé horské vesnice Son Koi Kiminta (cca 3000m nad mořem) hájí 600ha lesa jako „water tower“. Tam, kde byl les vykácen, bývá totiž ráno mráz a ubylo odpoledních drobných srážek. Opakovaně jsme navštívili farmu „Oserian Farm o rozloze 2,2ha, kde Jospat Macharia zachycuje dešťovou vodu a udržuje několik pater vegetace – farma produkovala potraviny i v suchých letech a majitel tvrdí, že uživí minimálně 50 osob. Paní Sarah Higgins popisuje, jak podporou keřů a husté vegetace obnovili drobné srážky na svých pozemcích poté, co po vykácení Mau Forest trpěly nedostatkem vody.

Empirie, zkušenost lidská tedy ukazuje, že vegetace může vodu držet až přitahovat.

Podrobné termovizní snímkování porostů papyru ukázalo, že porost udržuje rovnoměrné rozložení poměrně nízkých teplot a může tedy snad působit podobně jako vzrostlý strukturovaný les – množství transpirované vody kontroluje vrchní vrstva porostu a v noci se na rychle chladnoucím povrchu porostu sráží vodní pára, klesá tlak vzduchu a nasává se horizontálně vzduch z okolí. Je potřeba provést detailní měření.