V rámci projektu Ochrana a udržitelný rozvoj mokřadů v ČR byly v průběhu roku 2015 realizovány tyto aktivity:

Dílčí aktivita: b) Interakce mokřadů a průmyslové těžby

Byla ujasněna struktura databáze mokřadů po těžbě nerostů, se záměrem doplnění literárních odkazů s dalšími informacemi. Do databáze budou zahrnuty pískovny a zatopené kamenolomy. Proběhlo vytipování mokřadů, které budou ovzorkovány z hlediska chemického složení vody a zooplanktonu. Pokračovali jsme v dokumentaci stavu a vývoje mokřadů, které známe z dřívějška, především lokalit na Sokolovsku a Mostecku, kde existuje kontinuita dvacetiletého sledování. Bylo provedeno první zobecnění vlastností mokřadů po těžbě některých nerostných surovin, zatím po těžbě uhlí, štěrkopísku, kameniva a historické těžby kovů. Přitom bylo přihlédnuto k rozloze a hloubce mokřadů, k jejich umístění a stáří. Hodnocení se liší z pohledu různých skupin vodních a mokřadních organismů. Biodiverzita v průběhu stárnutí lokalit roste, ale tento proces se může po relativně krátké době zastavit a obrátit. Ohrožením je především růst trofie podpořený antropogenní eutrofizací (rekreace) a u malých lokalit sukcese dřevin na přilehlých plochách a případně i sukcese samotných mokřadních rostlin. Provedené hodnocení bylo následně konfrontováno s cíleným průzkumem pro nás dosud neznámých lokalit, zejména nakupení zatopených kamenolomů v okolí Skutče, starých drobných pískoven v jižních Čechách a lokalit po historické těžbě kovů v Krušných horách. Ukazuje se, že podmínky v mokřadech po těžbě nerostů jsou podstatně pestřejší, než jsme dosud znali. Na tom se částečně promítlo i extrémní sucho roku 2015.

Probíhala rovněž přednášková činnost. V rámci poradenské činnosti ENKI jsme konzultovali s pracovníkem R-princip Most s.r.o. podmínky pro zatápění lomu Bílina po ukončení těžby pro potřeby připravované studie. Podíleli jsme se rovněž na řešení problémů s kvalitou vody v rekreačně využívaném lomu Michal a na optimalizaci hospodaření v Hamerském rybníku, který byl dlouhodobě vypuštěn kvůli těžbě uranu. V září byla v Mostě zabezpečena beseda o zatápění zbytkových jam pro veřejnost organizovaná v rámci projektu „Na pomezí samoty“, který realizuje Komunikační centrum Školská 28, Praha.

c) Interakce mokřadů a klimatická změna

V rámci projektu probíhala rozsáhlá přednášková, osvětová činnost (J. Pokorný), dále i činnost publikační (články v českých i zahraničních recenzovaných časopisech, kapitola v knize). Práce a shromažďování podkladů pro připravovanou knihu – kapitolu o úloze mokřadů v regionálním klimatu.

24. 3. 2015 proběhlo dílčí termovizní snímkování oblasti výtopy Rožmberka a mokrých luk v okolí Třeboně – snaha zachytit teplotní obraz mokřadních ekosystémů v jarním aspektu. Byla pořízena termovizní data pomocí řiditelné vzducholodi pro část území při ranním náletu. Technická závada na vzducholodi znemožnila opakování v odpoledních hodinách. Zároveň byla provedena pozemní kampaň s termovizní kamerou. Bylo dokončeno georeferencování ranního a odpoledního archivního leteckého termovizního náletu (ze dne 27.7. 2009) oblasti Podkrušnohorské výsypky (ing. B. Koska ČVUT . Byla provedena inventarizace datového archivu ENKI – letecká termovizní data, data ze vzducholodi a pozemního měření využitelná pro ilustraci tématu mokřady a klima. Tvorba zprávy „ Možnosti hodnocení způsobu hospodaření v zemědělské krajině a významu mokřadů v lokálním i regionálním klimatu z termálních dat”. Dokončena interpretace ortofotomap pro hodnocení změn litorální vegetace u vybraných rybníků na Třeboňsku (spolupráce Š. Vogeltanzová).