Pasivním využitím rozumíme využití skleníkového efektu v interiéru, jehož střecha je tvořena transparentní krytinou - skleněným rastrem provedeným zpravidla ve formě izolačního dvojskla. Přes dvojsklo proniká do místnosti krátkovlnné světelné záření. To je pohlceno různými prvky interiéru, přemění se na teplo a ohřeje interiér. Ten potom vyzařuje dlouhovlnné tepelné záření, které však sklo již nepropouští zpět. Tím dojde k dalšímu výraznému ohřátí interiéru.

Aktivním využitím rozumíme využití transparentní krytiny - lineární rastrové čočky ze skla- jako inteligentní žaluzie. Čočka soustřeďuje paprsky přímé složky slunečního záření do ohniskové přímky, kde jsou umístěny pohyblivé absorbéry, kterými protéká teplonosná kapalina. Ta se ohřívá a je odváděna z prostoru. Tím chráníme interiér před přesvětlením a přehřátím. Získanou tepelnou energii lze použít pro ohřev užitkové vody nebo pro otop s časovým posunem den - noc. V případě, že se nám sluneční energie nedostává, můžeme vychýlit absorbéry mimo ohniska. Přímé záření potom proniká dovnitř a ohřívá interiér.

V praxi je využívána lineární rastrová (Fresnelova) čočka korigovaná pro kolmý dopad slunečního záření (LFČ) v kombinaci s pohyblivým rámem s absorbéry, která je vestavována do šikmých střech (stacionární kolektor Solarglas SG1). V současné době probíhá vývoj dalších typů optických rastrů (aktivních i pasivních), použitelných pro tzv. energetické fasády. Jedná se jednak o lineární rastrovou čočku korigovanou na šikmý dopad záření, která je obdobou LFČ, jednak o pasivní odrazné rastry, které v létě odrážejí přebytečnou energii tak, aby nezatěžovala interiér, a v zimě energii propouštějí a umožňují ohřev interiéru.