Rozhovory na iPrima.cz 

Velké odvodněné plochy bez vody a vegetace se přehřívají, ohřátý vzduch stoupá vzhůru a vysušuje krajinu. Hospodařením s vodou a vegetací v krajině ovlivňujeme klima.  O tom jsou následující rozhovory na iPrima z července 2019:

Největším nebezpečím pro lidstvo není spalování uhlí nebo ropy, ale odlesňování.

Biolog J. Pokorný: Kůrovec je obrovský průšvih. Pokud chceme vyřešit sucho, musíme na Šumavu vrátit vzrostlý les.

Česku pomůžou v boji se suchem zbytkové jámy po těžbě uhlí

Nedávno jsme byli požádáni, zda bychom mohli nějak komentovat naše občasné tvrzení, že jezera v jamách po těžbě uhlí představují strategickou zásobu kvalitní vody a že za dobu své existence (předpoklad desítek tisíc let) budou větším finančním přínosem než samotná těžba uhlí. V krátké diskusi s autorem příspěvku jsme zmírnili představy o jejich zásadním vlivu při řešení současného sucha. Po troše počítání ale potvrzujeme, že paralela se středověkými budovateli rybníků, kteří nemohli počítat, jak dlouho jejich díla přetrvají a jaký mnohostranný přínos pro krajinu budou znamenat, není lichá. Ať už rekreační využití při minimálním přítoku nebo zlepšení kvality vody do jezer přivedené a následně odebírané tu hodnotu vytěženého uhlí po čase skutečně překoná.

S nedostatkem vody mohou pomoci uhelná jezera, tvrdí hydrobiolog

V iDnes vyšel 19.5. 2018 rozhovor s RNDr. Ivo Přikrylem o jezerech, která vznikají na místech bývalých povrchových uhelných dolů.

V jezerech ve zbytkových jamách po povrchové těžbě uhlí v ČR je velmi kvalitní voda, která je univerzálně využitelná. Může se upravit na pitnou vodu. Po zatopení všech plánovaných jam to bude celkem cca 2,3 km³ vody, což odpovídá dvěma třetinám objemu všech českých přehradních nádrží (3,5 km³), které mají většinou podstatně horší kvalitu vody. Není rozumné s touto strategickou zásobou vody nepočítat. Vzhledem k nízké nadmořské výšce podkrušnohorských pánví mohou být jezera s výhodou využita i jako dolní nádrže přečerpávacích elektráren, protože v těchto lokalitách nebude hrozit poškození životního prostředí, jako při umístění v horách. Taková využití přitom nevylučují rozvoj biodiverzity ani rozvoj rekreace.

Celý text viz:
Odkaz na článek

Úvodní informace k semináři:

"Způsobí bezzásahovost uschnutí Šumavy, povodně a ztrátu vody ve studnách v Pošumaví?"

V roce 2016 jsem vystoupil opakovaně v Senátu ČR a varoval jsem před rozšiřováním bezzásahových zón na Šumavě, protože to povede k dalšímu úhynu vzrostlého lesa a narušení hydrologie. Nazval jsem to „hydrologickým hazardem“. Vystoupil jsem tedy na podporu „Petice  NE – ohrožení vodních zdrojů pro Volarsko – Vimpersko – Strakonicko“ a proti Petici  „Za dobrý zákon o Národním Parku Šumava“.

Profesor Pavel Kindelmann mne požádal, abych se na jím moderovaném semináři vyjádřil k těmto otázkám. Pozvání jsem přijal s tím, že by bylo lépe věc probírat na Šumavě, v terénu.

Seminář „Způsobí bezzásahovost uschnutí Šumavy, povodně a ztrátu vody ve studnách v Pošumaví?“
se koná 1.11. 2017, od 15:00 v Ústavu životního prostředí,
Přírodovědecká fakulta Praha, Benátská ul., Praha 2

Pro účastníky jsou zde ke stažení úvodní informace k tomuto širokému tématu :
seminář 1.11 Šumava.pdf

Jan Pokorný, ENKI, o.p.s. , Třeboň

Workshop v Třeboni s delegací z japonské Fukušimy

Czech-Japan - IAEA workshop for the Fukushima Prefecture - The Centre for Environmental Creation

Ve dnech 18. a 19. října 2017 navštívila Českou republiku delegace z centra pro nápravu území po havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě - The Fukushima Prefecture - The Centre for Environmental Creation (CEC). Cílem návštěvy delegace z Japonska bylo seznámit se s postupy a metodami pro nápravu kontaminovaného území užívanými a vyvíjenými v České republice. První den návštěvy proběhl workshop v Praze na Státním úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a na Státním ústavu radiační ochrany, v. v. i. (SÚRO) pořádaný ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA) sídlící ve Vídni. Informace z prvního dne návštěvy na webu www.suro.cz.

 Celý článek v pdf: "Workshop v Třeboni s delegací z japonské Fukušimy"

The Valley Green Journal

Prohlédněte si krátké video, které vzniklo při pobytu Michala Kravčika v USA, odkazuje též na knihu „Water for Recovery of Climate"

A VERY IMPORTANT MESSAGE FROM JAN LAMBERT, EDITOR :

Now that Spring　has arrived, and the snow is finally melting,　please join me　in learning about the central role of　WATER for our lives, our climate and our Earth.　In this issue of the VGJ we bring you news of the USA　tour of　 Michal Kravcik,　the Slovakian　water scientist with the urgent message that we all must take care to　"soak up the rain"　as it falls instead of sending it down pipes and ditches to the nearest river

If you can spare just two minutes right now, please click here to view a video explaining why! This link will bring you to the website of the brand-new organization, VOICES OF WATER FOR CLIMATE, and the video is just a short scroll down-you can't miss my face.Thanks!  Jan

Odkaz na časopis The Valley Green Journal

Chladivé naděje pro přehřátý svět: stromy a lesy recyklují vodu
(Cool Insights for a Hot World: Trees and Forests Recycle Water)

Odkaz na článek v časopise Global Environmental Change: Odkaz

Každý, kdo se prochází venku za slunného dne, vnímá, že stromy a potažmo lesy ovlivňují teplotu a vlhkost vzduchu i rychlost větru. Neměli bychom tedy do úvah o změnách klimatu zahrnout také sázení stromů? Ty nejzásadnější aspekty provázanosti stromů a klimatu jsou doposud v politických diskusích o klimatu přehlížené. To alespoň vyplývá z nově publikovaného souhrnného vědeckého článku. Autoři textu vybízejí k tomu, aby veškeré diskuse o stromech, lesech a utváření klimatu byly zcela postaveny na hlavu. Jak se zdá, přímý vliv lesů na srážky a teplotní poměry totiž může mít na klima významnější dopad, než v současnosti intenzivně studovaný vliv lesů na rovnováhu CO₂. V tuto chvíli se politické diskuse v oblasti klimatických změn zabývají téměř výhradně jen procesy souvisejícími s dynamikou CO₂. Ačkoliv zemědělci vědí, že stromy chladí jejich obydlí, dobytek i úrodu, musejí se, pokud chtějí být součástí snah o zmírnění klimatických změn, učit složitý jazyk skleníkových plynů a úložišť CO₂. Nemuselo by tomu tak být, pokud zde představovaná stanoviska naleznou obecné uznání.

Jak zeleň ve městě pomáhá chladit II

Poster v angličtině