Sluneční energie, voda v krajině, vegetace : 

nová metodika vzdělávání pracovníků městských úřadů a inovace školní výuky k tématu efektu hospodářských zásahů na regionální klima.

(Projekt Technologické agentury ČR TL01000294 řešený Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity, ENKI, o.p.s. a Městem Dačice)

 Metodické listy pro pracovníky městských úřadů – pilotní verze je k dispozici na

https://www.pf.jcu.cz/structure/departments/kbi/veda-a-vyzkum/nejvyznamnejsi-projekty/tacr_slunecni_energie/

Vážení, již po šesté si Vás dovolujeme pozvat na konferenci

KLIMATICKÁ ZMĚNA - výzva pro města a venkov

do Třeboně. I tentokrát si zde budete moci vyslechnout  zajímavé přednášky na aktuální a žhavá témata týkající se klimatických změn, vody, sucha a krajiny. Přednášející zcela jistě zmíní příklady dobré praxe a nastíní možnosti, jak třeba i v malé míře napomoci udržitelnému životními prostředí. Konference se uskuteční

17. října 2019  v Třeboni v kulturním a kongresovém centru Roháč, Na Sadech 349/II

V příloze naleznete pozvánku a přihlášku.

Těšíme se na Vaši účast a na diskusi.

 Rozhovory na iPrima.cz 

Velké odvodněné plochy bez vody a vegetace se přehřívají, ohřátý vzduch stoupá vzhůru a vysušuje krajinu. Hospodařením s vodou a vegetací v krajině ovlivňujeme klima.  O tom jsou následující rozhovory na iPrima z července 2019:

Největším nebezpečím pro lidstvo není spalování uhlí nebo ropy, ale odlesňování.

Biolog J. Pokorný: Kůrovec je obrovský průšvih. Pokud chceme vyřešit sucho, musíme na Šumavu vrátit vzrostlý les.

Česku pomůžou v boji se suchem zbytkové jámy po těžbě uhlí

Nedávno jsme byli požádáni, zda bychom mohli nějak komentovat naše občasné tvrzení, že jezera v jamách po těžbě uhlí představují strategickou zásobu kvalitní vody a že za dobu své existence (předpoklad desítek tisíc let) budou větším finančním přínosem než samotná těžba uhlí. V krátké diskusi s autorem příspěvku jsme zmírnili představy o jejich zásadním vlivu při řešení současného sucha. Po troše počítání ale potvrzujeme, že paralela se středověkými budovateli rybníků, kteří nemohli počítat, jak dlouho jejich díla přetrvají a jaký mnohostranný přínos pro krajinu budou znamenat, není lichá. Ať už rekreační využití při minimálním přítoku nebo zlepšení kvality vody do jezer přivedené a následně odebírané tu hodnotu vytěženého uhlí po čase skutečně překoná.

Pozvánka na veřejnou přednášku Učené společnosti  -  doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. 

 Opomíjená úloha vegetace v distribuci sluneční energie a utváření klimatu  

Učená společnost Vás srdečně zve na přednášku – doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. (ENKI, o.p.s. Třeboň): „Opomíjená úloha vegetace v distribuci sluneční energie a utváření klimatu“. Přednáška se koná 9. dubna 2019 od 16:00 hod. v místnostech 205, 206 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.

Klikni pro záznam přednášky na youto.be

XVII. seminář z ekologie mokřadů a hydrobotaniky

pořádaný na paměť Slavomila Hejného (1924-2001) a Dagmar Dykyjové (1914-2011) a ke Světovému dni mokřadů (od 2.2.1971).

Srdečně si Vás dovolujeme pozvat na XVII. seminář z ekologie mokřadů a hydrobotaniky pořádaný na paměť Slavomila Hejného a Dagmar Dykyjové a ke Světovému dni mokřadů (od 2.2.1971).
Seminář se letos koná v zasedací místnosti ENKI, o.p.s. Třeboň, Dukelská 145 ve středu 20. února 2019 od 10:00 h do večera a ve čtvrtek 21. února 2019 od 8:30 h do cca 17:00 h.

Více informací najdete v přiložené pozvánce. Přihlášky prosím posílejte mailem na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 
V textu mailu uveďte své 
    1. Jméno, příjmení a pracoviště 
    2. Příspěvek – název a jména autorů, případně požadavek na časové zařazení, nebo napište bez příspěvku
    3. Účast – uveďte které dny se zúčastníte (20.2., 21.2., nebo oba dny)
    4. Zájem o večerní posezení v restauraci dne 20.2.

Přihlášky zašlete, prosím, do středy 6. února 2019.

Těší se na Vás garanti semináře Jan Pokorný, Hanka Čížková, Josef Rajchard a Hony Květ a za letošní organizátory  Zdenka Benedová a Lenka Kröpfelová.

Civilizace pěstující lány obilí vyschly a nám to hrozí, říká přírodovědec

V iDnes vyšel 11.7. 2018 rozhovor s doc.RNDr. Janem Pokorným, CSc. 

Bude z české krajiny step? Podle přírodovědce Jana Pokorného je motorem klimatických změn rozsáhlé odlesňování, odvodnění a pěstování špatných plodin na polích. A je nejvyšší čas s tím něco dělat, pokud už dokonce není pozdě.

Celý text viz: 
Odkaz na článek

Chladivé naděje pro přehřátý svět: stromy a lesy recyklují vodu
(Cool Insights for a Hot World: Trees and Forests Recycle Water)

Odkaz na článek v časopise Global Environmental Change: Odkaz

Každý, kdo se prochází venku za slunného dne, vnímá, že stromy a potažmo lesy ovlivňují teplotu a vlhkost vzduchu i rychlost větru. Neměli bychom tedy do úvah o změnách klimatu zahrnout také sázení stromů? Ty nejzásadnější aspekty provázanosti stromů a klimatu jsou doposud v politických diskusích o klimatu přehlížené. To alespoň vyplývá z nově publikovaného souhrnného vědeckého článku. Autoři textu vybízejí k tomu, aby veškeré diskuse o stromech, lesech a utváření klimatu byly zcela postaveny na hlavu. Jak se zdá, přímý vliv lesů na srážky a teplotní poměry totiž může mít na klima významnější dopad, než v současnosti intenzivně studovaný vliv lesů na rovnováhu CO₂. V tuto chvíli se politické diskuse v oblasti klimatických změn zabývají téměř výhradně jen procesy souvisejícími s dynamikou CO₂. Ačkoliv zemědělci vědí, že stromy chladí jejich obydlí, dobytek i úrodu, musejí se, pokud chtějí být součástí snah o zmírnění klimatických změn, učit složitý jazyk skleníkových plynů a úložišť CO₂. Nemuselo by tomu tak být, pokud zde představovaná stanoviska naleznou obecné uznání.

S nedostatkem vody mohou pomoci uhelná jezera, tvrdí hydrobiolog

V iDnes vyšel 19.5. 2018 rozhovor s RNDr. Ivo Přikrylem o jezerech, která vznikají na místech bývalých povrchových uhelných dolů.

V jezerech ve zbytkových jamách po povrchové těžbě uhlí v ČR je velmi kvalitní voda, která je univerzálně využitelná. Může se upravit na pitnou vodu. Po zatopení všech plánovaných jam to bude celkem cca 2,3 km³ vody, což odpovídá dvěma třetinám objemu všech českých přehradních nádrží (3,5 km³), které mají většinou podstatně horší kvalitu vody. Není rozumné s touto strategickou zásobou vody nepočítat. Vzhledem k nízké nadmořské výšce podkrušnohorských pánví mohou být jezera s výhodou využita i jako dolní nádrže přečerpávacích elektráren, protože v těchto lokalitách nebude hrozit poškození životního prostředí, jako při umístění v horách. Taková využití přitom nevylučují rozvoj biodiverzity ani rozvoj rekreace.

Celý text viz:
Odkaz na článek