Důležité

další aktuality
Budova VTP
Budova VTP
Kaňov
Kaňov
Eutrofizace
Eutrofizace
Odběr
Odběr
Mladí badatelé v Ugandě
Mladí badatelé v Ugandě
Nový Vdovec
Nový Vdovec
Kořenová ČOV
Kořenová ČOV
Infra snímek Třeboně
Infra snímek Třeboně
Sinice
Sinice
Vzducholoď pro termosnímkování
Vzducholoď pro termosnímkování
Previous
Next

Využití sluneční energie

| Zpět na: Solární energetika

Na plochu jednoho m2 horní vrstvy atmosféry dopadá za sekundu v průměru 1367J sluneční energie. Při průchodu atmosférou je sluneční záření částečně absorbováno plyny a vodní parou, dále se absorbuje a odráží na prachových částicích a aerosolech. Záření, které dopadá na zemský povrch, se skládá ze dvou složek: přímé a difúzní. V jasném letním dnu dopadá v našich zeměpisných šířkách na každý metr čtverečný povrchu 800 - 1000 W sluneční energie, tomu odpovídá v průměru 4 - 6 (max. 8) kWh. Příkon sluneční energie na jeden metr čtverečný v létě je tedy srovnatelný s příkonem elektrického vařiče.

V našich podmínkách dopadne na metr čtvereční za jeden rok přibližně 1200 kWh sluneční energie. To je množství energie srovnatelné s tím, které by se uvolnilo spálením přibližně 250 kg uhlí. Plně elektrifikovaná domácnost včetně otopu spotřebuje 15 - 30 MWh. Takové množství sluneční energie dopadne za rok na méně než 30 m2 zemského povrchu.

Část sluneční energie dopadající na zemský povrch se odráží zpět do vesmíru ve formě krátkovlnného záření, část se vyzáří jako dlouhovlnné tj. tepelné záření (tzv. pociťové teplo), část se uplatňuje v koloběhu vody při výparu (tzv. latentní teplo) a část se spotřebovává pro ohřev půdy. Jen méně než 1 % dopadající sluneční energie je využito v procesech fotosyntézy. Distribuce sluneční energie ve velké míře závisí na stavu a způsobu využívání krajiny. Odvodněná kulturní krajina přeměňuje dopadající sluneční záření ve velké míře na tepelnou energii. Pestrá krajina s vegetací a lokálními mokřady, která je dobře zásobená vodou, využívá většinu dopadající sluneční energie na výpar z porostu (evapotranspiraci). Porosty s vysokou evapotranspirací (mokřady, lesy) příznivě ovlivňují mikroklima a koloběh vody v krajině.

Více informací: Slunce, zdroj energie

getimageprehrivani krajiny

Distribuce teplot na družicových snímcích Mostecka (vlevo) a Třeboňska (vpravo)
ukazují na zvýšenou intenzitu přehřívání krajiny v krajině poničené intenzivní povrchovou těžbou

Přírodní systémy

ENKI, o.p.s. se zabývá výzkumem v oblasti krajinné energetiky a podílí se na projektech ochrany a obnovy funkčních porostů a krajinných prvků. Měřením energetických procesů a látkových toků v různých typech kulturní krajiny a jejich vlivem na ekologické funkce krajiny se ve spolupráci s Fakultou strojní ČVUT zabývá rozsáhlý projekt TOKENELEK (2006-2011).

Funkčnost krajiny můžeme posoudit na základě distribuce teplot v krajině, zejména podle výskytu teplotních extrémů. Pro tento účel jsou vhodné zejména techniky dálkového průzkumu Země, které umožňují posoudit v jeden moment velké plochy. Družicové snímky Mostecka (vlevo) a Třeboňska (vpravo) ukazují na výrazný vliv obhospodařování krajiny na distribuci teplot (Obr. 1). Vytěžené plochy povrchových dolů bez vegetačního pokryvu na Mostecku způsobují vysoké přehřívání, zatímco třeboňská krajina s vyšší zásobou vody a s lepším zápojem vegetace rozdíly teplot lépe vyrovnává. Představuje tedy stabilnější typ kulturní krajiny.

Technické systémy

ENKI, o.p.s. se v návaznosti na výzkum prováděný v minulosti na půdě Fyzikálního a Botanického ústavu AV ČR zabývá vývojem a využitím optických rastrů pro technické využití slunečního záření jako alternativního zdroje energie. Rastrové čočky zabudované ve střešní konstrukci nebo fasádě zajišťují rovnoměrné osvětlení interiéru a umožňují kombinovat pasivní a aktivní využití sluneční energie pro ohřev interiéru, vody a otop. Komerčně se dodává původní kolektorový systém Solarglas SG1, který využívá lineární rastrovou (Fresnelovu) čočku. Tento kolektor je používán jako střešní okno do šikmých střech s přibližně jižní orientací. Probíhá vývoj dalších typů aktivních a pasivních rastrů a tzv. energetických fasád.

ENKI, o.p.s. se podílí také na vývoji zařízení a technologií pro využití sluneční energie v biotechnologiích – např. při pěstování řas v kulturách.

obrazek

Naposledy změněno sobota, 27 říjen 2012 08:14

Informační centra pro péči o mokřady a vodu v krajině

  • Projekt „Síť environmentálních informačních a poradenských center pro péči o mokřady a vodu v krajině“ byl zahájen v roce 2006 a…
více...

Nové publikace ke stažení

další materiály