Důležité

další aktuality
Budova VTP
Budova VTP
Kaňov
Kaňov
Eutrofizace
Eutrofizace
Odběr
Odběr
Mladí badatelé v Ugandě
Mladí badatelé v Ugandě
Nový Vdovec
Nový Vdovec
Kořenová ČOV
Kořenová ČOV
Infra snímek Třeboně
Infra snímek Třeboně
Sinice
Sinice
Vzducholoď pro termosnímkování
Vzducholoď pro termosnímkování
Previous
Next

Chladivé naděje pro přehřátý svět: stromy a lesy recyklují vodu

| Zpět na: Aktuality | Zobrazeno: 2216×

Chladivé naděje pro přehřátý svět: stromy a lesy recyklují vodu
(Cool Insights for a Hot World: Trees and Forests Recycle Water)

Odkaz na článek v časopise Global Environmental Change: Odkaz

Každý, kdo se prochází venku za slunného dne, vnímá, že stromy a potažmo lesy ovlivňují teplotu a vlhkost vzduchu i rychlost větru. Neměli bychom tedy do úvah o změnách klimatu zahrnout také sázení stromů? Ty nejzásadnější aspekty provázanosti stromů a klimatu jsou doposud v politických diskusích o klimatu přehlížené. To alespoň vyplývá z nově publikovaného souhrnného vědeckého článku. Autoři textu vybízejí k tomu, aby veškeré diskuse o stromech, lesech a utváření klimatu byly zcela postaveny na hlavu. Jak se zdá, přímý vliv lesů na srážky a teplotní poměry totiž může mít na klima významnější dopad, než v současnosti intenzivně studovaný vliv lesů na rovnováhu CO2. V tuto chvíli se politické diskuse v oblasti klimatických změn zabývají téměř výhradně jen procesy souvisejícími s dynamikou CO2. Ačkoliv zemědělci vědí, že stromy chladí jejich obydlí, dobytek i úrodu, musejí se, pokud chtějí být součástí snah o zmírnění klimatických změn, učit složitý jazyk skleníkových plynů a úložišť CO2. Nemuselo by tomu tak být, pokud zde představovaná stanoviska naleznou obecné uznání.

V přehledném článku, který byl publikován v časopise Global Environmental Change, 22 autorů uvádí příklady, jak stromy ochlazují naši planetu. Vědci navíc přínášejí důkazy pro všeobecně rozšířenou domněnku, že stromy a lesy ovlivňují distribuci srážek. Na základě těchto úvah se autoři domnívají, že by primární motivací pro výsadbu a péči o stromy v krajině měla být voda a nikoliv uhlík.

"Sekvestrace uhlíku je samozřejmě vítaný přínos vedle schopnosti stromů recyklovat srážky a klimatizovat prostředí. Tím, že stromy vstřebávají a redistribuují vodu, zajišťují simultánně ochlazování povrchu planety", říká David Ellison, první autor tohoto článku. "Některé detaily toho, jakým způsobem stromy ovlivňují srážky, jsou sice ještě stále předmětem diskuse odborníků různého zaměření a názorových směrů, ale přímý vliv stromů a lesů na ochranu a zvýšení efektivity koloběhu vody, přidružené chladící účinky a zprostředkování oceánské vlhkosti pro oblasti ležící po směru větru ve vnitrozemí jsou mimo jakoukoliv pochybnost."

Stromy jsou obrovské chladící systémy bez účtů za elektrickou energii. Využívají sluneční energii na přeměnu kapalné vody ve vodní páru, čímž chladí svoje okolí. Za horkého počasí je povrchová teplota lesa srovnatelná s teplotou vodní hladiny blízkého rybníka, zatímco nedaleká suchá louka a silnice s asfaltovým povrchem jsou o více než 20 °C teplejší (podrobně viz článek). Energetický ekvivalent chlazení výparem je přibližně 70 KWh na každých 100 litrů transpirované vody, což je energie srovnatelná s výkonem klimatizačních zařízení pro dvě domácnosti.

"Z našich závěrů vyplývají důležité důsledky pro praxi, protože není možné, abychom se nadále při našem snažení o zmírňování klimatických změn a adaptaci k nim soustředili výhradně na ukládání uhlíku", říká Victoria Gutierrez, vedoucí vědecká pracovnice neziskové organizace WeForest, která podporuje snahy o obnovu lesa v tropických oblastech, a zároveň spoluautorka článku. "Pro organizace a agentury, které pracují na obnově lesních ekosystémů, ať už v kontextu ochrany klimatu nebo protože lesy jsou biotopy významné pro fungování lidské společnosti, je zásadní, abychom zviditelnili význam fungování stromů v koloběhu vody a v neposlední řadě také jejich chladící schopnosti," říká Victoria Gutierrez.

Srážky

Kromě toho že lesy ochlazují zemský povrch, mohou také přispívat ke vzniku srážek. Vznik srážek lze ovlivnit dvěma způsoby: i) zvyšováním množství vodní páry v atmosféře, k čemuž stromy a mokřady významně přispívají v míře, která je měřitelná, a ii) usnadněním kondenzace vodní páry do kapiček v mracích i přímo do dešťových kapek. Stromy jsou zdrojem těkavých organických látek, které se mohou stát v mracích kondenzačními jádry, a rovněž jsou zdrojem bakterií, které vytvářejí kondenzační jádra pro vznik ledových krystalků.

"V čistém vzduchu bez prachových částic vysoko v atmosféře se mohou kapičky vody podchladit až na - 40 °C než zmrznou, pokud zde nejsou přítomná nukleační jádra, která katalyzují proces mrznutí" říká Cindy Morris, jedna ze spoluautorek studie. "Ale stromy a lesy uvolňují do atmosféry kondenzační jádra, včetně spor některých hub, pylových zrn a bakterií, které způsobují vypadávání srážek při mnohem vyšších teplotách, někdy i při pouhých - 4 °C. To znamená, že vypadávání srážek z mraků probíhá v nižších nadmořských výškách."

V důsledku toho, že lesy mění toky vzdušné vlhkosti v atmosféře, ovlivňují vznik srážek v oblastech ležících dál po směru převažujících větrů. Zatímco oblasti poblíž pobřeží získávají většinu srážek z páry vypařené z mořské hladiny, vzdálenější vnitrozemské oblasti jsou se vzrůstající tendencí závislé na kontinentálních zdrojích atmosférické vlhkosti z oblastí situovaných výše proti směru větru. V průměru je přibližně 40 % srážek nad kontinenty recyklováno z evapotranspirace na pevnině. Důležité příklady vzájemné závislosti značně vzdálených území byly popsány například mezi Konžskou pánví a Východní Afrikou, které jsou zdrojem srážek pro oblast Etiopské vysočiny a Sahelu, mezi Amazonií a severozápadní Argentinou a mezi jihovýchodní pevninskou Asií a Čínou. Ve všech uvedených případech mohou vést změny v lesních porostech k narušení atmosférických vazeb a k poklesu srážek v oblastech dále po směru větru.

"Tam, kde dříve studie o vodě nazývaly vodu v řekách modrou vodou a vodu užívanou rostlinami vodou zelenou, je dnes voda v atmosféře vnímána jako voda duhová," říká Meine van Noordwijk, spoluautor a vedoucí vědecký pracovník World Agroforestry Centre (ICRAF). "Budeme se muset na politické úrovni přizpůsobit představě, že dešťové srážky nejsou jen výsledkem pohybu vzdušných mas na velkou vzdálenost, ale významně souvisejí s tím, jak naši sousedé na návětrné straně pečují o své lesy. Spolehlivost srážek v kontinentálních vnitrozemských oblastech Afriky a Jižní Ameriky podobně jako i na jiných místech světa může záležet na relativní nedotčenosti a současně souvislosti lesních porostů od pobřeží dál po směru větru. Geopolitická jednání o těchto souvislostech se mohou stát zdrojem konfliktu, ale mohou také vést ke zcela novým typům spolupráce."

Autoři přinášejí tyto a mnohé další fascinující pohledy a vědecké závěry jako podklad pro hydroklimatické politické úvahy o lesních porostech a stromech vůbec. Naše uvažování by mělo být mnohem širší, než to utvářené dosavadním vědeckým vnímáním skleníkového efektu jako hlavního hybatele klimatických změn, a mělo by se stát součástí mezinárodních úmluv.

Text se uzavírá naléhavou výzvou k ochraně lesů, vody a klimatu. "Politická jednání o klimatu musí vzít na vědomí vliv stromů a lesů na procesy ovlivňující rozložení vody v krajině, chladící kapacitu porostů i vznik srážek. Je nutné urychleně přehodnotit strategie pro zmírňování dopadů klimatických změn a adaptaci k nim na státní, regionální i kontinentální úrovni.

Naposledy změněno pondělí, 20 březen 2017 07:10

Informační centra pro péči o mokřady a vodu v krajině

  • Projekt „Síť environmentálních informačních a poradenských center pro péči o mokřady a vodu v krajině“ byl zahájen v roce 2006 a…
více...

Nové publikace ke stažení

další materiály